Schola u svatého Václava aneb zpíváme s chutí a nahlas :)

Schola, její poslání a trocha historie

Původ tohoto slova sahá až do 6. a 7. století. Ale pro ty, co si s historií netykají, půjdu hned a retrospektivně.

Takže co si představit pod pojmem "schola" dnes?

Parta lidí složená ze zpěváků a hudebníků nejrůznějšího věku, která doprovází svým zpěvem mši svatou. K činnosti patří také nejrůznější samostatné koncerty.

Protože každá schola je opravdu různorodá (věk členů, styl hudby, prostředí kde hraje, ...), představím hned tu naši.

V současné době hrajeme na mších převážně v dívčím složení + kytarista. Takže kluci, neváhejte nás posílit o tenory a basy!

Nejmladší člence je 8 let, nejstarší 21. Zodpovědná za scholu je zpěvačka, houslistka, kytaristka a schopná holčina v jedné dvacetileté osobě.

Co ještě dodat? Je nás kolem patnácti v pravidelné nedělní sestavě. Zpěv, kytara, klávesy, flétna a občas již zmiňované housle.

Na slavnosti, poutě, svatby, Vánoce, Velikonoce, větší akce pro mladé a dvě již pravidelné pěvecké přehlídky, se k nám během roku přidávají "starší - zkušenější" členové scholy - hudební sekce. Tak disponujeme super klávesistou/klávesistkou, kytaristy a baskytaristy a samozřejmě bubeníkem. To vše se neobejde také bez našeho "letitého"*  zvukaře Pavla.

*(Pozn.: "Letitého" tady znamená, že s námi spolupracuje už spoustu let. Letitý není, je mladý a jeho "krásná asistentka" je jeho manželka.)

Společným cílem scholy a všech, kdo se přidají, je svými písněmi zpívat Bohu, komunikovat s ním.

Už ve 4. století svatý Algustin, křesťanský filosof, který poznával Boha, napsal: "Kdo zpívá, dvakrát se modlí."

Modlitba je setkání s Bohem, jeho poznávání, rozhovor s ním a naslouchání mu.

V písních Boha chválíme a oslavujeme, děkujeme mu, prosíme ho, křičíme radostí, pláčeme... Hudba poskytuje možnosti, jak vyjádřit všechno, co chceme, co cítíme. 

Je pravda, že hudba nám pomáhá vyjádřit to, na co slovy nestačíme. (osobně vyzkoušené)

Říká se, že nejvíc toho "řekne" ticho. A hudba umí i tohle. Dovést k vnitřímu ztišení.

V písních oslovujeme Boha jako

• Otce, který stvořil naši osobnost, dal nám svobodu a chce nám neustále ukazovat svou lásku k nám.

• Jeho syna, Ježíše Krista, který je pravý Bůh i pravý člověk a který svou smrtí na kříži a následným slavným zmrtvýchvstáním před 2000 lety řekl člověku, jsem s Tebou v radosti i bolesti, pomůžu Ti odhalovat, jak tě můj otec miluje a hlavně, nikdy to nekončí smrtí.

• Ducha svatého, který je mezi námi teď, tady na zemi. Na jednu stranu je to asi nejtežší Božská osoba na představení si. Je tu "duch", vítr, energie...?